7SINS

Markýz de SeptPéché (SEVEN SINS)

I.

            Domluvili jsme se na společně stráveném víkendu. Ještě nevíš co tě čeká a jsi příjemně napnutá. Instrukce co si máš sbalit a jak mne máš očekávat jsi dostala už v pondělí emailem  s podpisem J. Byla jsi moc zvědavá a v úterý, když jsem byl u tebe jsi se moc ptala, ale moc dobře víš, že zvědavost se nevyplácí a tak jsem ti nařídil, svlíknout, ruce jsem ti svázal za zády, do pusinky pěkně roubík, aby ses zbytečně dál nevyptávala. Přehnul jsem tě přes gauč a dostala jsi varovný výprask, pěkně rukou pře vyšpulenou prdelku, aby pěkně zčervenala tak jak to mám rád. Občas jsem tě plácnul rukou i přes bosé chodidlo jak to máš ráda. Když jsem ti potom zajel rukou mezi nohy ucítil jsem jak je tvoje kundička horká a zmáčená, neodolal jsem rozepnul jsem si kalhoty a zezadu ho do tebe pěkně vrazil. Když už jsem cítil že to nevydržím točil jsem tě, sundal ti roubík, chytnul tě za vlasy a …… . Ještě se chvěješ touhou při vzpomínkách na to co následovalo, ale to bylo teď čekáš na to co bude následovat.

            Když se do ticha ozve klíč v zámku cukneš s sebou leknutím, doufáš že jsi splnila příkazy přesně a já s tebou budu spokojen a nebude důvod k trestu. Rychle zaujmeš pozici ve které mě máš očekáváš  a potichu čeká co bude dál. Přesně podle pokynů klečíš nahá čelem ke zdi s rukama sepjatýma za hlavou. Jsi pěkně narovnaná, takže se bradavkami takřka dotýkáš stěny. Slyšíš jak zaklapnou dveře a moje kroky, přibližující se k tobě, na tvé nahé tělo dýchne chlad z mého oblečení. Odložím tašku vedle gauče a dovoluji ti vstát otočit se a přivítat mě. Otočíš se a na okamžik se zarazíš, takhle jsi mě ještě neviděla. Kompletně celý  černém, kalhoty košile jediným světlejším bodem je přezka opasku ve tvaru upířích zubů. Kožené boty jsou vyleštěny do vysokého lesku, přes oblečení mám dlouhý kabát. Cítíš kořeněnou vůni mého parfému, přesně podle instrukcí stojíš se sklopeným pohledem, dvěmi prsty ti nadzvednu bradu aby si se mi podívala do očí. Vychutnám si krátký úlek když to uděláš, dravčí kontaktní čočky hodně zmatou. „NO!“ pronesu chladným hlasem. Okamžitě poklekneš, políbíš mi klouby na pravé ruce, všimneš si, že mám pouze prsten z upířích zubů. Rychle se podíváš na druhé ruce je pouze stříbrný pečetní prsten, který na mě neznáš. Víš že nesmíš váhat, okamžitě začínáš odříkávat naučenou frázi „Dobrý večer můj Pane, Vaše Děvka je připravena pro Vaše pobavení.“ Pak se zarazíš, a začneš se červenat, tahle část návodu tě uvádí do rozpaků. „Já čekám!“ ozve se můj hlas který ti přijde mrazivější než počasí venku. I když se ti moc nechce, okamžitě skloníš hlavu a políbíš špičku mé boty, zůstaneš tak skloněná a čekáš co bude dál. Po chvilce tě nechám se narovnat do kleku, sáhnu do kapsy a vyndám nový obojek, po jeho spatření se zachvěješ. Je to přesně to jsi vždy chtěla, vysoký kruh z nerezové oceli, mírně prohnutý do oblouku. Okamžitě dáváš ruce za hlavu a těšíš se až se chladný kov poprvé dotkne tvého krku. Obojek je vypracován tak aby po nasazení nebyly patrné žádné spoje, jen ve předu je kroužek na vodítko. V okamžiku máš obojek na krku, jen uzamknout speciálním klíčkem a jsi zcela v mojí moci. Klečíš s rukama sepnutýma za hlavou, pěkně vypnutá, na krku cítí š příjemný chlad i váhu obojku, pozoruješ jak odkládám klíček na  kuchyňskou linku. A pak přijde první překvapení a trochu i šok. „Ten klíček tady zůstane až do neděle než se vrátíme!“ Trochu tě při té představě zamrazí, nadechuješ se k odpovědi, ale zarazím tě. Není čas na dohadování. „Vztyk!“ zavelím nemáme  moc času a ještě je před odjezdem spousta práce. Poslušně se postavíš. Podhledu si tě jak jsi se pro mě připravila, vlasy máš sepnuté do dokonalého culíku, oči hodně zvýrazněné řasenkou i černou, linkou na obou víčkách, pěkně to kontrastuje se sytě rudou rtěnkou. Usmívám se protože je všechno tak jak jsem si přál a pokračuji v prohlídce přejedu rukou v podpaží jak kontroluji zad jsi hladce oholena. Vše je stále v pořádku a tak moje ruka míří přes bříško k tvému klínu, trochu rudneš studem, přeci jen si něco takového nečekala. Když i tvoje kundička je dokonale oholena bez jediného chloupku. Pochválím tě slovy: „Výborně Kurvičko, zatím jsem s tebou spokojen.“ Poděkuješ mi  slovy, „děkuji Vám můj Pane, jsem ráda že jste se mnou spokojen.“ Usměješ se a myslíš že už máš tuhle ponižující prohlídku za sebou a najednou přijde studená sprcha. „Tak a teď se otoč, rozkroč se, předkloň se a pěkně si rukama roztáhni půlky“ přikážu hlasem který nesnese odpor. Zrudneš hanbou, začneš koktat, že to ne a že nechceš. „Dělej Děvko!“ křiknu na tebe, jednou rukou tě chytnu za bradavku a stisknu j víc než jsi zvyklá, sykneš bolestí a rudá hanbou se otočíš a vyplníš můj příkaz. Plácnu tě přes zadek za to že to trvalo, pak ti pomalu  projedu prstem celou štěrbinu pěkně přes zadeček a ž na kundičku, kam ho zasunu, jsi uspokojivě mokrá a jen hekneš jak ho zarazím co nejdál. „Vidíš nic to nebylo.“ Řeknu, nechám tě otočit a pusinkou očistit prst od tvé šťávičky. Posloucháš už bez protestů protože mě už nechceš víc rozzlobit. Z tašky kterou jsem přinesl s sebou vyndávám oblečení a další věci které jsem ti přinesl. Nejdříve si oblékneš černí silonový catsuit s Dlouhým rukávem a prostřihy na prsou a rozkroku. Na zápěstí dostaneš podobné náramky jako máš obojek. Na bradavky dostaneš šperky v podobě kovových kytiček, které je sice stáhnou, ale nejsou vystouplé do prostoru. Moc to nebolí spíš je to příjemný stálý tlak. Přinutím tě předklonit se a opřít se rukama o gauč a zezadu ti do kundičky zasunu kovové vibrační vajíčko na dálkové ovládání, pěkně ho prstem zatlačím dovnitř, jsi hodně mokrá, tak jak to mám rád, takže mi to nedělá žádní problém, vibrace jen otestuji krátkým zapnutím na maximum. Odměnou mi je tvůj vzrušený vzdech, když zjistím že je vše v pořádku prst vytáhnu a opět mi ho očistíš jazykem a pusinkou. Pak už jen „kalhotky“ jestli se tak dá říkat mému výtvoru z kůže a řetízků (řetízek kolem boků, v předu věší a širší , v zadu úzký trojúhelníček černé kůže oba spojené řetízkem). Když si je oblékneš a řetízek se zařízne do tvé již tak rozdrážděné kundičky skoro se ti podlomí kolena. Nedopřeji ti, ale žádný oddych, navrch dostaneš ještě černé průsvitné šatečky, v délce jen těsně pod zadeček. Kolem pasu ti připnu ještě ozdobný řetěz místo opasku. Nechám  ještě vzít si věci které jsem ti nařídil připravit, vložíš je do starobyle vypadajícího koženého kufříku který ti podám. Jak pobíháš po bytě abys vyplnila všechny mé požadavky uvědomuješ si, že jsem si celo dobu neodložil kabát, že stále nemáš botičky. Ty bude nejspíš obsahovat krabice v tašce kterou jsem s sebou přinesl. V předsíni zahlédneš o stěnu opřenou vycházkovou hůlku s rukojetí ve tvaru stříbrné lebky. Nakonec je vše zabaleno do kufříku a připraveno k mé spokojenosti,pak si jen připravíš svůj dlouhý kabát a je čas tě obout vytáhnu botičky, když uvidíš délku jehlového podpatku podlomí se ti kolena, jako reakci na tvůj vyděšený výraz se trochu rozvibruje vajíčko uvnitř tvé kundičky, trochu tě to uklidní. Potom co ho vypnu, posadíš se na postel a začneš se obouvat  není to úplně jednoduché ale za chvilku to zvládneš. Když s postavíš tak po několika krocích získáš trochu jistoty, oblékneš si kabát, nedovolím ti vzít si šátek a nebo šálu na zakrytí obojku, naopak k němu ještě připnu vodítko a odvedu si tě z bytu. Na schodech ti trochu pomůžu, přeci jen nejsi na takovéhle podpatky zvyklá a nechci zkazit víkend tvým pádem ze schodů.

Celou dobu v tvých očích vidím strach z toho že někoho potkáme, ale je pátek skoro osm hodin a v domě nikoho nepotkáme. Před domem tě čeká menší šok v podobě černé limuzíny s kouřovými skly. Šofér hned vyběhne a otevírá nám dveře. Je na tobě vidět že se stydíš a zároveň tě přítomnost cizího člověka moc vzrušuje. Nechám tě posadit jako první, pak si odložím kabát a připravím ti další šok, v řemení mám v podpažním pouzdře zajímavě tvarovanou dýku, a historicky vyhlížejíc pistoli, košile má pod krkem a na rukávech šněrování. Je to zajímavá směs která tě vzrušuje čím dá víc a jsi zvědavá co bude dál. Řidič uloží kufr do zavazadlového prostoru a zapadne na své místo, jen se ještě stáhne přepážka a otáže se zda je vše v pořádku, po mé kladné odpovědi ji uzavře a limuzína se dá do pohybu. Otevřu vestavěný bar a do skleniček naliji z láhve označené 7sins, dva panáky a jeden ti nabídnu. Po vypití příjemně hřející pálenky začneš mít spoustu otázek, které utnu, s tím, že všechno má svůj čas. A protože mě nechce š nazlobit, tak poslušně zmlkneš. Oznámím ti jen, že jedeme na víkendový večírek a určitě se ti to bude líbit. Když chceš něco namítnout zarazím tě s tím, že „ještě jednou a dostaneš roubík.“ To tě umlčí a po větičce „já už budu hodná můj Pane“ poslušně zmlkneš. Celou cestu pak dostáváš instrukce jak se budeš celý víkend chovat. Jde především o to, že nebudeš nikde a s nikým mluvit bez vyzvání, nikomu se koukat do očí, pokud možno pořád mít sklopené oči. Bez mého svolení se vzdalovat z mého dosahu a spoustu dalších drobností.Posloucháš a přemýšlíš kam. Že to vlastně jedem. A co se tam bude dít. Když auto zastaví na parkovišti nestačíš se divit, parkoviště je za solidně vyhlížející bránou a je prázdné až na historický černí kočár se čtyřspřežím, sluha v dobovém oblečení nám úslužně otevře dveře, nejdříve vystoupím já, obléknu si kabát a pak, na vodítku, nechám vystoupit tebe.

Sluha jen z kufru limuzíny vyndá oba kufříky, ten druhý je větší, než ten tvůj, a naloží je do zavazadlového prostoru kočáru, limuzína mezitím odjela bránou která se za ní automaticky opět zavřela. Zvědavě se rozhlížíš po okolí, nedám ti však moc času a za vodítko tě odvedu k otevřeným dveřím kočáru. Nechám tě nastoupit, pak si vlezu vedle tebe, není zrovna teplo tak si kabát nechávám. Kočí práskne bičem a kočár se za svitu luceren dá do pohybu. Pokukuješ okolo sebe, ale poslušná pokynů nemluvíš bez vyzvání. Kočár jen projede lesíkem a zastaví u zámečku. Atmosféra připomíná dobu Ludvíka XIV. Odění je od dobového u obsluhujícího personálu, až po extravagantní latexové oblečky, nikomu ale  evidentně nevadí. Kočár zastaví před schodištěm, a okamžitě je u něj Komoří v napudrované paruce a sloužící odnášejí naše zavazadla. Vystoupíme, stále stojíš dva kroky zamnou mírně vpravo se s klopenýma očima se snažíš přehlédnout co nejvíce. Asi nejvíce tě zaujme věta kterou pronese komoří ve chvíli kdy vystoupíme z kočáru.  Ukloní se přede mnou a prohlásí, „ hraběnka bude potěšena že jste se rozhodl poctít nás svou návštěvou pane Markýzi, vaše pokoje jsou připraveny.“ Jsi moc zvědavá co to má znamenat, ale bojíš se zeptat. „Děkuji Jean“ odpovím a pomalu začnu stoupat po schodech k osvětleným dveřím, hůlku nepoužívám jako oporu, ale spíš jako doplněk, občas někomu pokynu a nebo odpovím na pozdrav. Všimneš si, že většina pozdravů směřovaných ke mně je vyslovována s respektem a úctou. A tak pomalu stoupáš po schodech za svým Pánem k osvětleným dveřím, které vedou do světa který neznáš, ale jsi si jistá že tě šíleně vzrušuje.    

II.

Když stoupáme k jasně osvětlenému vchodu, začínáš si uvědomovat spoustu věcí. I když míjím relativně hodně lidí, nikdo si tě nevšímá jako bys byla vzduch, což tě hodně dráždí a i vzrušuje. Navíc k tomu řetízek zařízlý v kundičce a boty na nesmyslně vysokém podpatku. Začínají tě v nich bolet nohy, ale bojíš se cokoli dát najevo. Celý tvůj svět se smrskává pouze na bolavé nohy, kundičku rozdrážděnou k nevydržení a obojek který obepíná tvůj krk, vše ostatní vnímáš jen okrajově. I když potkáme několik páru podobných nám, i když se s Pány a Dámami zdravím, je i u nich vidět respekt a někdy až strach z mé osoby, začíná tě hlodat červíček zvědavosti, proč tomu tak je. Jako kdybych četl tvé myšlenky, pouštím vibrace vajíčka ukrytého v tvé roztoužené kundičce, sice jen jemně, ale i tak se ti mále podlomí kolena. Trvá to jen chvilku, aby sis uvědomila, že si tě hlídám a rychle se zařadíš na svoje místo za mnou, které jsi v zamyšlení o trochu pozměnila. Po chvilce stojíme u prosklených dveří které nám otevře, sloužící. Vstoupíme dovnitř a tvé oči se rozšíří úžase čekala jsi všechno možné, ale některé věci jsi si nepřipouštěla ani v nejdivočejších představách a snech. Oslní tě fantaskní směs baroka, novogotiky a i gothic stylu. Avšak i tato směs působí nenásilně. Spoustu věcí tě udivuje a zaráží, avšak nemáš čas je zkoumat, protože tě jemným tahem za vodítko upozorňuji že jsi se zarazila na místě, poslušně za mnou přijdeš do hloučku osob u kterého jsem se zastavil. Na zemi leží oba naše kufry, vedle mě stojí majordomus v dobovém oděvu, jeden sloužící taktéž dobově oděný, zatím pořádně nevnímáš co je důvodem dohadování a jen konsternovaně zíráš na další tři dívky které stojí v pozadí vyrovnány v řadě. Jedna vypadá jako klasická služebná z daného období, až na široký kožený obojek kolem krku, kožená pouta na zápěstích, lehce zkrácenou sukni, aby bylo vidět kotníčkové botičky  a na kotnících opět kožená pouta. Pouta na nohou má spojeny asi půlmetrovým řetězem a ruce má připnuty k obojku asi metrovými řetězy. Jako jediná z těch tří nemá roubík. A relativně klidně pozoruje dění okolo sebe. Druhá v řadě stojí dívka v černém latexovém oblečku služtičky, na nohou má hodně podobné botičky jako ty a tím cela podobnost končí. Ruce má spoutané za zády, se zápěstími mezi lopatkami, nadto má ještě svázány lokty k  sobě aby vyniklo její poprsí, na širokém nákrčníku z latexu má  zavěšen tác s karafou a několika malými skleničkami, V ústech má obyčejný černý kuličkový roubík, který nádherně vyniká díky orámování rudými rty.. Nohy má spojeny opět asi půlmetrovým řetězem na latexových poutech.Stojí se sklopeným zrakem, matně si uvědomuješ že bys tak měla stát i ty, ale zvědavost je silnější, vypadá to, že ti chvíli nevěnuji pozornost a sleduji spor před sebou, tak se snažíš prohlédnout si co nejvíc. Nejpodivněji vypadá poslední z trojice, je oblečena kompletně v černé latexové kombinéze, včetně rukavic, boty na extrémně vysokém podpatku, ji nutí neustále stát na špičkách, nohy má opět spojeny půlmetrovým řetězem který vede k uzamčeným botám. Ruce má připnuté širokým opaskem k bokům a to v půli předloktí, takže jsou v pravém úhlu k tělu, na krku má široký kožený nákrčník který zabraňuje jakémukoli pohybu hlavy, dále má kuličkový roubík, tentokrát však zasazený v širokém koženém řemenu, navíc má na očích černou koženou masku bez průzorů. Pozoruješ je a přemítáš co to vše má znamenat.

„Už jsi se dost vynadívala?!“ ozve se můj hlas. Zasáhne tě jako rána bičem, navíc se vajíčko v tvých útrobách rozvibruje jako šílené. „ Moc se omlouvám můj Pane.“ Vyhrkneš a snažíš se krotit hlas kvůli postupujícímu vzrušení, rychle ke mně přicupitáš a je na tobě vidět, že nemáš daleko k orgasmu. Než se tak stačí stát tak se vajíčko opět vypne. „Tohle si vyřídíme později!“ pronesu hlasem při němž ti přeběhne mráz po zádech. Pak pokynu majordomovi, aby přišel ke mně. Váhavě tak učiní a v patách se mu táhne lokaj se kterým se předtím tak dohadoval. "Nějak problém?" táži se zjevnou netrpělivostí. „Malý moment Markýzi, jako vašeho osobního sluhu, přidělili toto nemehlo  já nemohu dovolit, aby někoho tak váženého jako Vás obsluhoval někdo tak nezkušený. Okamžitě jsem ho chtěl poslat pro někoho staršího a zkušenějšího, ale pořád mi oponuje, že vám bude sloužit. A že je to pro něj velká čest sloužit zrovna u Markýze de SeptPéché.“ Odpovídá zjevně rozladěný majordomus. "A kvůli takovéto maličkosti mne tu zdržujete?!" Ozve se můj hlas ne nepodobný zvířecímu zavrčení. Oba dva se jakoby scvrknou pod tího mého hlasu. "Mladý muži, nezajímá mne z jakého důvodu chcete sloužit jako můj osobní sluha a rovnou vás upozorňuji, že jakmile z vámi budu jen trochu nespokojen budete toho až do smrti litovat, což ve vašem případě bude asi třicet vteřin!, Nezajímá mne jak jste si říkal do teď, pro mne budete Jean. " pronesu hlasem mrazivějším než je počasí venku. „ A vy!“ obrátím se k majordomovi „ ještě jednou mne budete obtěžovat malichernostmi a osobně se postarám, aby vás to velmi mrzelo!“ Majordomus po těchto slovech získá v obličeji popelavou barvu. Začne koktat omluvy, ale to mne již nezajímá. Stojíš zamnou se sklopeným pohledem a snažíš se neupoutat na sebe mojí pozornost, protože je zřejmé že jsem rozzlobený. Pokynu Jeanovi, aby mi pomohl z kabátu, jen se otočím na tebe: „Drž!“ oznámím ti a podávám ti svou hůlku, naštěstí si uvědomíš co máš správně udělat a nastavíš obě ruce otočené dlaněmi nahoru. Položím ti přes ně hůlku, Jean mi pomůže z kabátu a chová se jako profesionální sluha, ani nehne brvou,  když se objeví řemení se zbraněmi, zato o majordoma se v tu chvíli pokoušejí mdloby. Jean poodejde a ověsí můj plášť přes ruku té poslední popisované dívky a tobě dojede, že je vlastně brána kus nábytku. Dalším pokynem naznačím Jeanovi a by pomohl z kabátu i tobě a odeberu si hůlku, v tu chvíli se začneš červenat studem, ale nedovolíš si odporovat, když víš že jsem rozzloben a navíc jsi si jistá, že mám ještě v paměti tvůj prohřešek a nechceš pokoušet štěstí. Svlékneš si kabát a Jean ho spěchá pověsit k mému.  Zatím pokynu služtičce aby mi nalila sklenku, udělá pukrle a nalije mi. Pak ke mně přicupitá dívka používaná jako servírovací stolek, odeberu si sklenku krátce si přičichnu a obrátím do sebe její obsah, jakmile jí vrátím na podnos dívka se vrátí do řady. „ Jean, pokud je vše zařízeno rád bych se odebral do svých pokojů.“ Pronesu naprosto ignorujíc zoufalé koktání majordomovo. Jean jako naprosto profesionální sluha nezmění kamenný výraz své tváře, povolá mladého hocha v livreji, aby se postaral o naše zavazadla. A pomalu za Jeanem opouštíme foyer zámečku a po schodech stoupáme do patra. Koutkem oka zahlédneš jak slečna „servírovací stolek“ zůstává na místě a služebná připne vodítko k nákrčníku a odvádí oživlý věšák za námi do našich pokojů. V prvním patře pokračujeme chodbou do západního křídla zámku, které je ostaveno v novogotickém stylu, za první zatáčkou, zatáčkou vystřídá koberec dlažba, fresky a štuk vystřídá holý kámen, stropy se změní v klenbu a svíčky v křišťálu vystřídají louče, jako mávnutím kouzelného proutku se ocitáme v úplně jiné atmosféře. Pomalu kráčíš na vodítku za mnou a přemýšlíš co bude následovat.

Chodba nemá je holá bez dveří, ale poměrně dlouhá, po asi dvaceti krocích pravoúhle odbočuje do leva, a rovně vede ještě asi dalších padesát metrů a končí masivními dřevěnými dveřmi, Jean je otevírá a mi vcházíme dovnitř. „Vaše apartmá, Markýzi.“ Oznámí hlasem pokerové ho hráče. Ve chvíli kdy vstoupíš nestačíš se divit. Předpokoj do kterého jsme vstoupili, je zřízen zároveň jako pracovna, masivní stůl u něj spíš trůn ne židle, stěny obložené knihami knihovnách, obrovský krb, před kterým je kožešina a dvě kožená křesla včetně podnožek. V poslední stěně jsou jen dvoje dveře, jedny vypadají jak se sluší na dveře v gotickém stylu, druhé jsou obyčejné masivní dveře s malým zamřížovaným okénkem, i na tu vzdálenost z nich čiší syrový chlad. V pokoji je ještě servírovací stolek se sklenkami a karafami s alkoholem a vodou   a pár vkusně rozestavěných dekorací. Nemáš moc času na prohlížení, protože pokynu chlapci který nám celo dobu nesl kufry, aby je odnesl do vedlejšího pokoje, ve kterém, po otevření dveří, poznáš ložnici. Když se rozhlížíš, spatříš jak se na tebe přísně dívám a okamžitě toho necháš a poslušně sklopíš zrak. Chlapec jen odloží kufry a hned odchází z apartmá. Pokynu služebné aby nám šla vybalit, zrudneš kdy si uvědomíš jaké věci obsahuje tvůj kufřík a že ho bude otevírat i někdo jiný. „ Vezmi s sebou i tu mojí Děvku ať se nefláká a ví kde co je.“ Pronesu hlasem při kterém tě zamrazí. Zrudneš ještě více, když jí bez okolků předám tvé vodítko a ona si tě odvádí do ložnice v závěsu za oživlým věšákem. Sice tě bolí nohy, ale neopovažuješ se odporovat. Koutkem oka zahlédneš že si sedá ke stolu a Jean mi nalévá z karafy sklenku červeného vína které se v odlescích ohně a světla svíček  mění na krev. Když odejdete do ložnice, posadím se  ke stolu a nechám si nalít sklenku červeného, což Jean jako správný sluha vyplní a postaví mi sklenici k ruce pak se postaví za mě a s kamennou tváří čeká až na kus ručního papíru napíšu pár slov, odložím brk a posypu inkoust jemným pískem, aby zaschnul. Pak podám kartičku  Jeanovi který s úklonou odejde.

Zatím se ty nestačíš divit, stoupíš do ložnice které vévodí masivní gotická postel, sloupky nesou baldachýn nebes z krvavě rudého sametu, malý krb dává teplo a i trochu světla okna jsou v tuto chvíli zataženy černými sametovými závěsy které se trochu vlní jak od oken protahuje chlad. Před krbem je předložka z černé husté kožešiny. Pár velkých masivních skříní které vypadají příliš velké na těch pár věcí které s sebou vezeme, o to větší je tvoje překvapení když po otevření obou zjistíš že jsou skoro plné jak dámského tak pánského oblečení v černé barvě. Rychle za pomoci služebné vybalíš svůj kufřík a neustále se u toho červenáš. Když vybalujete můj kufřík je otevřena speciální skříňka vedle postele kam jsou všechny zbraně, včetně pouzder a příslušenství uloženy do speciálních držáků. Je vidět, že toto partám neobývám poprvé a že je mi připraveno na míru. Ještě zaregistruješ další dveře o kterých se domníváš že vedou do koupelny. A už tě služebná spolu s věšákem ze kterého byly odebrány kabáty odvádí zpět do pracovny. Když se vrátíš jsem již usazen v křesle u krbu a usrkávám červené víno, služebná tě přivede až ke mně a předá mi tvé vodítko a pak se rychle ukloní a odejde i s věšákem pryč z pokoje. Konečně zůstáváme sami.

„NO!“ pronesu když pouze postáváš vedle mě, okamžitě si klekneš vedle křesla a políbíš mi ruku. „Vše je splněno tak jak jste si přál, Můj Pane.“ Odpovídáš a přeješ si abych ti dovolil se posadit vedle mě a abys mi mola položit spoustu otázek a hlavně abys si mohla konečně sundat ty nepohodlné boty. „Copak, chtěla by si se zout?“ zeptám s lehkým úsměvem „Ano Můj Pane, moc prosím, už se to nedá vydržet.“ Odpovídáš okamžitě s nadějí v hlase. Chvíli která se ti zdá nekonečnou přemýšlím a usrkávám víno. „Dobrá můžeš se zout a pak si můžeš udělat pohodlí u mých nohou , jako poslušná čubička.“ Pronesu velkodušně. Okamžitě se začneš zouvat a s úlevou si stahuješ botičky. Pak se uvelebíš na kožešině u  mých nohou a užíváš si teplo které sálá z krbu. Trochu ti otrne a začínáš remcat jak je tvým zvykem, syknu na tebe a pronesu „ je vidět, že jsi se nepoučila a hodláš zlobit i nadále, to si ale nezvykej, a už vůbec ne tady.“ Okamžitě ztichneš, „prosím Pane mám žízeň mohu poprosit o pití?“ prosíš a snažíš se vypadat kajícně. Vypadá to že unikneš trestu, když vstanu a jdu k servírovacímu stolku s alkoholem. Kde ti naliji bílé víno, ale ne do číše z jaké piji já nýbrž do skleněné misky kterou ti pak postavím vedle kožešiny. „Tak a teď můžeš poděkovat a napít se ty čubko, já ti dám že nebudeš poslouchat!“ Křiknu na tebe. Nevěřícně na mě koukáš, ale když vidíš můj výraz raději poslechneš nejdříve pěkně poděkuješ  a pak začneš pít na všech čtyřech, cítíš se ponížená a zároveň tě to vzrušuje a aby toho nebylo málo tak se rozvibruje  vajíčko v tvé kundě. Tentokrát to nejsou jemné vibrace které tě mají upozornit, je to šílené až k nevydržení co všechno tak malá věcička dokáže. Přestáváš se ovládat a začínáš vzdychat, jedna ruka ti sjede ke klínu, ale to už stojím u tebe. „Tak tohle ne kurvičko, tohle jsme si nedomluvili!“ Křiknu a chytím tě po krkem trochu tě sevřu a postavím tě na nohy. Podlamují se ti kolena, ale vydržíš stát, máš sklopené oči, přes sevřené rty se ti derou tlumené vzdechy. Ctíš ze mě, že se na tebe zlobím a že se nevyhneš trestu za všechno co jsi za dnešek udělala špatně. V zápětí ti sepnu ruce za zády a ještě je připnu k řetězu který máš kolem pasu, sáhnu do skříňky vedle křesla a do pusy ti nacpu kuličku roubíku a řemínek pevně utáhnu. Ani se nesnažíš moc bránit, víš že by sis. to jen zhoršovala. Ještě ti nohy u kotníků stáhnu  širokým koženým řemenem a přehnu tě přes opěrku křesla tak že máš pěkně vystrčeném zadek a vzápětí tě přes něj plácnu rukou, cukneš s sebou, protože jsem do úderu dal dost síly. Pak na tvůj zadeček začnou dopadat další rány, snažíš se trochu uhýbat, ale držím tě pevně. Pan najednou přestanu, zvednu tě a uvolním ti nohy. „Jestli si myslíš, že se můžeš udělat bez dovolení, tak jsi na omylu!“ Odhaluji tvůj prohřešek nekompromisním hlasem. Myslela jsi že si toho nevšimnu, ale i při výprasku jsem tvůj orgasmus zaregistroval.  Odvedu tě na vodítku ke stolu, odepnu ti ruce  a přinutím tě natáhnout se přes stůl, ruce ti sepnu k robě a řetězem který jsem vyndal ze šuplíku tě přivážu k oku na které jsou o celém stole a to ne jen pro okrasu. Jak jsi položená na desce tak se ozdoby na tvých prsou hladově zakusují do tvých bradavek tlačeny vahou tvého těla. Nohy ti roztažené uvážu k nohám stolu. A tak tam stojíš předkloněná, položená na stole a čekáš co se bude dít. Chtěla bys mě poprosit o odpuštění a naslibovat hory doly, jen abych přestal. Ale roubík je nekompromisní, tlumí veškeré tvé protesty i vzdechy. Obejdu si stůl a ještě zafixuji řetěz co máš kolem pasu abys mi nemohla uhýbat, pořádně ti zaříznu již hodně zařízlé kalhotky a odměnou je mi heknutí jak to zabolí. Sáhnu do šuplíku a ukážu ti co držím, ve tvých očích je vidět strach. Nejprve ti předvedu důtky s devíti koženými prameny a pak ještě kůží opletaný jezdecký bičík, se kterým zkusmo švihnu, ten zvuk tě vyděsí a zároveň i vzruší. Pak přejdu k tvé prdelce je už dost rudá od předchozího výprasku, ale to mě neobměkčí, jen vypnu vibrace vajíčka, aby sis následný výprask mohla pořádně užít. Na opěradlo křesla u stolu si odložím řemení se zbraněmi a z pouzdra vytáhnu dýku. Na zadečku ti začnu rozřezávat oblečení tak aby byl úplně holý až na kalhotky které stejně skoro nic nezakrývají, dotek čepele na tvé rozpálené prdelce tě šíleně vzrušuje, chtěla by jsi se zavrtět, ale pouta drží pevně a nedovolují ti sebemenší pohyb. Pak vezmu do ruky důtky a začnu s výpraskem, rány nepočítám, a snažím se aby se ti prdelka ještě víc zčervenala. Nechci aby to dlouho vydrželo, ale i tak to docela dost pociťuješ a kňouráš do roubíku. Když jsem spokojen a na otázku jestli už budeš hodná horlivě přikyvuješ. Oznámím: „ Aby sis pamatovala, že mě nemáš zlobit!“ a dvakrát tě silně švihnu bičíkem přes zadek, okamžitě se objeví tmavorudé pruhy, tvůj bolestný výkřik ztlumí roubík a v očích se ti objeví slzičky bolesti. Pak tě teprve odvážu, vyndám ti roubík. Okamžitě si klekneš, políbíš mě na ruku Poděkuješ mi za výchovnou lekci kterou jsem udělil své neposlušné děvce a slibuješ že už nikdy nebudeš zlobit. Pak se sehneš ještě víc a na stvrzení svých slov o poslušnosti políbíš špičku mé boty. Beru tě za slovo a nechám tě políbit mne na rty, opravdu se snažíš a já po tvém vášnivém polibku pocítím chuť si s tebou taky trochu užít.posadím tě na stůl a nechám se od tebe líbat na rty, přidržuji si tě zezadu za krk a hladově lovím jazykem v tvých ústech. Zapínám vibrace vajíčka v tvé roztoužené kundičce, nechám je však jemné a o to dráždivější.  Položím tě na stůl a stáhnu ti kalhotky, kundičku máš celou červenou a otlačenou, ale o to je citlivější když do ní zasunu dva prsty a podráždím jí. Pohraji si s vajíčkem uvnitř a pak tě nechám jazykem očistit prsty. Nechám tě lehnout si na stůl a dýkou rozřežu zbytky tvého oblečení. Z bradavek sundám ozdoby abych je mohl sevřít mezi prsty tak jak to máš ráda. Vrníš blahem a prohýbáš se v zádech, trochu sykneš bolestí když se tvůj zadeček moc přitlačí na desku stolu. Oběma rukama zamíříš ke svému roztouženému klínu a začneš si se sebou pohrávat.Posunu tě po stole tak, abys mohla zaklonit hlavu přes hranu stolu. Rozepnu si kalhoty pěkně tě nechám zaklonit hlavu a začnu ti vrážet svůj naběhlý ocas do pusy, moc tě nešetřím, ale ty jsi v takovém stavu kdy vzrušení vymazává vše nepříjemné, saješ mne jak o život a snažíš se abych mohl co nejhlouběji do tvé pusinky. Rukama se zároveň propracováváš k orgasmu, který na sebe nenechá dlouho čekat. Chvilku před tvým vyvrcholením vezmu do ruky důtky a jemně tě začnu švihat přes prsa. To už je na tebe moc, nevydržíš to a začneš se svíjet v křeči způsobené orgasmem, v tu chvíli to nevydržím ani já a začnu ti stříkat do pusinky, ale jen pár kapek, zbytek nechám na obličejík krk a kozičky. Pak se zapnu a jako by se nic nestalo koukám jak, v doznívání orgasmu, prstíky stíráš kapičky mého semene a lačně je olizuješ. Pomalu vypnu i vajíčko a dojdu si pro svoji sklenku vína, připnu ti vodítko a odvedu si tě opět na předložku u krbu, doplním ti misku vínem a nechám tě napít. Teď už ti to vůbec nevadí, jsi unavená a spokojená, že se tvůj pán už nezlobí.

Ze stolku zvednu zvonek a zazvoním, trochu tě to poleká, ale jak ti stoupá víno do hlavy tak tě to zase až tak netrápí. Jean se za chvilku dostaví, začervenáš se když si uvědomíš jak vypadáš, trochu rozcuchaní, líčení tak není úplně bez vady a z oblečení toho na tobě moc nezůstalo. Ale uklidníš se když se chová stále jako kdyby si neexistovala. „Pán si bude přát?“ otáže se naprosto neutrálně. „Zařiď koupel a pomoc při oblékání, předpokládám že večeře bude asi za hodinu, tak abychom to stihli.“ Konstatuji. „Ano pane za chvíli bude vše připraveno!“ Oznámí Jean s klidem jako kdybych ho požádal o sklenku vody a odejde.  Pošlu tě k baru pro další skleničku vína a nechám si od tebe i zapálit cigaretu. A pak tě nechám odpočívat mi u nohou. Pomalu se uklidňuješ když se objeví Jean a prohlásí, že mám připravenou koupel. Jen zamáčknu nedopalek cigarety, nakážu ať se po nás zastaví služebná a pořádně uklidí. Opět ti připnu vodítko, po cestě se zastavíme u stolu kde si seberu zbraně a řemení. A pak už si tě přes ložnici odvádím do koupelny.                  

  

III.

Cestou do koupelny se zastavíme pouze v ložnici, přikážu ti aby si ze sebe shodila zbytky rozřezaného oblečení, nechám ho ležet na podlaze jako by neexistovalo. Sundám ti i ocelové náramky, od nich mám klíč. Pak ti přikážu aby si mi pomohla z oblečení. Když mě svlékáš, všímáš si, že u podlahy trochu protahuje jako ve správném gotickém hradu. Oblečení nechávám povalovat tam kde dopadlo, jen zbraně ukládám do skříňky. A potom tě na vodítku odvádím do koupelny, po vstoupení do koupelny se opět zůstáváš v úžasu stát, koupelna je poměrně rozlehlá , kromě moderních věcí jako je umyvadlo se zrcadlem a vany která je pro větší autentičnost vyrobena ze dřeva. Tě nejvíce zaujme bazének o straně tak dva metry, plný teplé vody ze které stoupá pára. U bazénku jsou položeny různé mycí potřeby včetně přírodní houby. Nechám tě stát a odskočím si na toaletu která se ukrývá za dobovými dveřmi a je naprosto moderní. U bazénku jsou na stoličce vyrovnány měkké bílé osušky a župany. Když se vrátí i ty z toalety u jsem ponořený v bazénku, je v něm dost vody aby mi v sedě sahala až skoro po  krk. Vklouzneš za mnou a sykneš když se ti horká voda dostane k ztýrané kundičce a zadečku. Povolím si chvilku relaxu kdy pololežím s hlavou opřenou o hranu bazénku, jako hodná otrokyňka mi dáš pod hlavu složený ručník, aby mne to netlačilo. Celou dobu co relaxuji mne jemně hladíš a masíruješ po celém těle. Po chvíli si stoupnu a nechám tě, abys mne umyla. Jemně nanášíš houbou pěnu na moje tělo. Moc se snažíš abych neměl důvod se na tebe rozzlobit, dva rudé pruhy na zadečku pálí a plní svojí funkci, když ti stále připomínají jaké to je když mne nazlobíš. Když mne umyješ  opláchneš ze mě pěnu , nechám tě abys mne utřela, vezmu si župan a nechám tě vykoupat se. „Ať ti to dlouho netrvá!“ oznámím ještě na odchodu a nechám tě samotnou. Rychle se vrátíš zpět do bazénku a důkladně se umyješ houbou, využiješ i připravený holící strojek  a pro jistotu se oholíš. Moc dobře si uvědomuješ jak moc nemám rád když jsi špatně oholená. Pak už jen smýt make-up z obličeje a v županu s vlasy zabalenými do ručníku pospícháš za mnou do ložnice.

Trochu se zarazíš když zjistíš že už nejsme sami, já už jsem oblečen v černých kalhotách s páskem s přezkou z upířích zubů, na nohou mám černé boty ve stylu „koně“ se stříbrným kováním, černou košili s dlouhým rukávem u  krku rozhalenou, vysoké manžety s řadou sedmi ozdobných knoflíků mám naopak zapnuté. Když stojím zády k tobě všimneš si že na kříži mám šikmo zavěšené pouzdro s dýkou. Detaily si bohužel nestačíš prohlédnout, protože se k tobě otočím. „Jdeš právě včas, už jsem si pro tebe chtěl dojít!“ Oznámím neutrálním hlasem. Začneš koktat omluvy, ale utnu je s tím, že na dohadování není čas. V ložnici kromě mne jsou dvě služebné s obojky, ale jinak jsou oblečeny v barokním jednoduchých uniformách a ani jejich boty, nemají tak vysoké podpatky jak je tady zvykem. Okamžitě tě odvedou k toaletnímu stolku kde tě usadí a začnou s přípravou na večeři. Letmým pohledem zjistíš, že všechno oblečení je uklizeno jako by se tu ani nikdy nic nepovalovalo. Když tě náležitě učešou a nalíčí pomalu se v zrcadle ani nepoznáváš, vlasy máš stažené do culíku, oči zvýrazněné, zvýrazněn máš i lícní kosti a rty máš nádherně rudé. Když pokývám hlavou, že je všechno v pořádku, nastane oblékání. Nejdříve dostaneš miniaturní černé krajkové kalhotky. Dál přijdou na řadu tvé šperky na bradavky, které ti nasadím sám. Dále pak lakový korzet pod prsa, se kterým ti pomohou ty dvě služebné, pěkně obepne tvé tělo a zvýrazní pas. Už jen tohle oblečení tě neskutečně vzrušuje a cítíš jak ti vlhnou kalhotky v rozkroku. Pak na řadu přijdou černé samodržící punčošky a vysoké lakované kozačky. Nakonec dostaneš černou průsvitnou košilku se střihem do zvonu v délce těsně pod zadeček. Pak odeženu sloužící s tím že zbytek dodělám sám. Děvčata udělají pukrle a okamžitě odejdou. Na zápěstí ti vrátím kovové náramky s oky. Nechám tě několikrát projít po ložnici abych zhodnotil tvůj vzhled, jsem docela spokojen, ale něco tomu pořád chybí. Nakonec se rozhodnu pro spojení put na rukou s obojkem asi metrovými řetězy, moc tě to v pohybu neomezuje, ale přeci jen nemůžeš úplně napnout ruce. Po té jsem již spokojen s tvým vzhledem, obléknu si plátěný kabát do půli stehen se stříbrnými knoflíky. Nechám ho rozepnutý a zkusmo jej odhrnu  vyzkouším jak jde dýka z pouzdra. Tyhle přípravy tě zmátnou,ale radši se neptáš, pruhy na zadečku už sice blednou a nejsou tak citlivé, ale pořád máš v živé paměti jak to dopadá, když se rozzlobím. Když jsem i s tímto spokojen, dojdu si k toaletnímu stolku a nasadím si kontaktní čočky, které jsem si vyndal před koupelí, okamžitě zaregistruješ změnu, připadá ti jako by se ve mně probudilo něco co neznáš a  čeho máš trochu strach. Jako by mne posedl nějaký démon, či se ze mě stalo zvíře. Můj úsměv nabude zlověstného dravčího výrazu, když se na tebe zadívám, pocítíš jak ti přeběhne mráz po zádech. A v duchu si umiňuješ, že uděláš vše na co si jen pomyslím, protože trest by určitě neskončil jen u dvou pruhů na zadečku. Připnu ti opět vodítko a odvádím tě do pracovny kde již čeká Jean. Je oblečen v černé livreji tak aby bylo vidět komu slouží, na levé straně hrudi má stříbrně vyšitý erb se složitě dvěmi proplétanými písmeny S. Už jsi si na něj zvykla tak ti ani nepřijde divné, že se k tobě chová jako kdyby si neexistovala a svým způsobem tě to uklidňuje. „Odházíme!“ Zavelím a pro tebe přijede opět trochu šok ve chvíli kdy Jean ze stolu zvedne černou lakovanou krabici zdobenou stříbrem. A já mu předám tvoje vodítko, aby tě vedl za mnou. Poslušně sklopíš oči a podvolíš se, vzpomínka na výprask je příliš živá na to abys mi odporovala. Ze stolku si vezmu nezbytnou vycházkovou hůlku a odcházíme.

Na chodbách je kromě pár sloužících prázdno. Kráčím sice svižně, ale nijak přehnaně nepospíchám,dokonce tě ani netrápím zapínáním vajíčka i když myšlenky na to jsou, vím že na tyhle hrátky bude ještě dost času. Kráčíš zamnou s Jeanem a snažíš se trochu rozhlédnout, chodby kterými procházíme jsou opět v barokním stylu osvětlovány svícny na zdech. Široká chodba kterou kráčíme končí dvoukřídlými dveřmi u kterých stojí dva sloužící a ceremoniář, který se tváří hodně vyděšeně, když se ke mně otočí trochu se uklidní, alespoň do té doby než se mi podívá do očí. Cukne s sebou jako po ráně bičem. Okamžitě jeho výraz vystřídá servilní úsměv. Vůbec na něj nereaguji a zvolním krok když kráčím ke dveřím. Jean tě na vodítku pozdrží a v tobě je malá dušička, když se mezera mezi námi zvětšuje. Jako správě oddaná děvka mi chceš být stále na blízku a dobře si uvědomuješ moje varování, abys se ode mne bez mého výslovného rozkazu vůbec nevzdalovala. Chceš na mne zavolat, ale hrdlo máš sevřené strachem co se pak stane. Jako odpověď na tvoje obavy se v tobě na kraťoučký okamžik jemně rozvibruje vajíčko, vím kde tě mám. To tě uklidní a navíc se opět rozejdete takže mne následujete s odstupem asi deseti kroků. Asi patnáct kroků přede mnou se dveře do sálu otevřou, ale jsi ještě příliš daleko abys kromě hluku ze sálu, postřehla něco víc.  Ceremoniář  rychle vstoupí do sálu a třemi údery hole o zem zjedná ticho, hluk takřka okamžitě utichne a jsou slyšet pouze naše kroky na chodbě. A pak se ozve ceremoniářův hlas: „ Lovec Markýz de SeptPéché!“ ve chvíli kdy dozní jeho slova vstupuji do sálu a na přesně vykalkulované tři vteřiny se zastavím a pak pokračuji sálem až ke stolu v jeho zadní části který je již plně obsazen a jediné volné místo je pro mne. Když vstoupíš do sálu jsi opět ohromena když už si pomalu zvykáš vždy se najde něco c tě překvapí, taneční sál do kterého vstupuješ je nezvykle prázdný a tichý. Orchestr na balkoně čeká na opětovný pokyn, aby začal hrát. Já kráčím  středem volného prostoru, ale tebe vede Jean podél stěny. Stůl je obsazen asi dvaceti pány a dámami v oblečení spíše barokním a najde si i pár v novogotickém stylu. Všechno oblečení je ale okázalé a barevné, můj strohý černý styl, ale přitahuje více pozornosti než zářivé barvy. V čele stolu sedí na vyřezávané židli žena, která nemůže být nikým jiným než Místní hraběnkou. Černorudé šaty v novo gotickém stylu dokreslují její postavu a velmi bledé líčení s výraznými rty a tmavé vlasy evokují myšlenky na Čachtickou paní. Vyzařuje z ní autorita stejně jako ze mne. U ostatních lidí t není až tak zřejmé, zvláště muži kteří tvoří většinu osazenstva stolu se snaží vypadat jako nejdominantnější samci v okolí, což u některých vypadá poněkud komicky vzhledem k jejich obtloustlým postavám a napudrovaným parukám. U každého místa klečí či sedí na zemi nebo malé židli domácí mazlíček. Opět je k vidění spoustu různých stylů od služtiček s obojky a pouty až po rafinovaně spoutané otroky oblečené celé v latexu. Tvůj pohled ale nejvíc přitahuje místo v čele stolu, Hraběnka sedí z tvého pohledu vpravo, vedle ní na menší židli sedí její mazlíček. Drobounká blondýnka oblečená jen v lehké průsvitné košilce s tenkým obojkem na krku ruce má spuštěny v klíně a má sklopené oči. Mezi Hraběnčinou a mou židlí klečí „servírovací stolek“ ale trochu jiný než jsi viděla u vchodu, na tácu je jen výběr několika druhů cigaret pár doutníků , zápalky a popelník což by nebylo tak zvláštní, ale spíše zavěšení stolku který má dotyčná zavěšen na kroužcích které propichují bradavky a váha tácu je natahuje. Tento pohled tě šokuje a zároveň si uvědomuješ jaký jsem dobrý pán že po tobě nechci takovéhle věci, víš že bych tě k tomu dokázal donutit a znovu si umiňuješ, že budeš ta nejposlušnější a uděláš co mi na očích uvidíš.

Když dojdu ke stolu všimneš si že dámy na mne hledí s obdivem, dva nebo tři pánové s respektem. Ostatní s pohrdáním nebo se tváří vyloženě nepřátelsky. Ve chvíli kdy obcházím stůl všimneš si, že většina mazlíčků se jakoby schoulí když kolem nich procházím, je vidět že ze mě mají strach. Všechny tyto věci jako by se mne netýkaly, obejdu stůl a jakoby odnikud se objeví sloužící aby odtáhli hraběnce židli a když hraběnka povstane políbím j ruku, co si spolu říkáme zatím neslyšíš, protože se pomalu zase rozproudí zábava. Načež hraběnka ukáže na svého mazlíčka, ten vstane ze židle vidíš že pod košilkou má obdobně titěrné kalhotky jako ty a na nohou lodičky na vysokém podpatku. Okamžitě poklekne a políbí mi na uvítanou ruku jako to děláš ty, probudí to v tobě žárlivost, ale snažíš si ji nedat najevo. Naneštěstí pro tebe si toho všimnu a zasunu si ruku do kapsy a na chvíli pustím vajíčko naplno, lekneš se, ale to ž vibrace končí. Uvědomuješ si že tvůj nesouhlasný pohled ti vysloužil další trest, prozatím v soukromí. Ale uvědomuješ si, že pokud s nebudeš chovat tak jak máš tak mi ani přítomnost cizích lidí nezabrání v tom tě potrestat. V tu chvíli k nám dorazíte s Jeanem, a zastavíte se v diskrétní vzdálenosti. Pokynu abys přistoupila a tak ti Jean uvolní vodítko, pomalu přistoupíš blíže a okamžitě si uvědomíš co máš udělat. Rychle poklekneš a políbíš hraběnčinu ruku. Hraběnka se na mne usměje a pochválí jak dobře mám vycvičeného mazlíčka. Pak pokynu Jeanovy, ten mi předá vodítko a otevře zdobenou kazetu s pozorností pro hraběnku, ta obsahuje náhrdelník v novogotické stylu, který jí ihned připne její mazlíček, dvě ozdoby na bradavky jako máš ty. Tyto nejsou určeny pro hraběnku, ale pro jejího mazlíčka. Hraběnka jí okamžitě nakáže aby si sundala košilku, děvče tak bez rozpaků učiní. A pak ti dám příkaz aby si jí ty ozdoby nasadila. Zrudneš studem, ale nedovolíš si mi odporovat a třesoucíma se rukama splníš můj rozkaz. Po té se usadíme, Jean se postaví za mne aby mne mohl obsluhovat a tebe nechám sednou si vedle mě. Hraběnka dá pokyn orchestru a ten začne s produkcí a Jean mi nalije víno, pokynu mu, aby nalil i tobě do poháru. Spousta pánů tuto benevolenci odsoudí vzteklými pohledy, více si zatím nedovolí. Pomalu usrkávám víno a bavím se s hraběnkou, z úryvků rozhovoru pochopíš že se bavíme o nějakém zítřejším lovu, ale bližší detaily ti unikají. Sloužící začnou servírováním večeře o mnoha chodech, nakloním se k tobě a nakážu ti aby si se nepřejedla. Po té už vše probíhá jako normální zámecká večeře a až na poněkud drsnější zacházení s mazlíčky některých pánů vypadá jako by se nic nedělo.

V průběhu večeře se pomal začínáš rozhlížet a dělat si obrázek o lidech a dění. Zatím co jiní pánové a dámy, se nechávají obsluhovat svými mazlíčky, já a hraběnka máme každý za svým křeslem sluhu, v mém případě je to dokonce Jean osobně a ti se starají o dolévání nápojů jak a ostatní věci jak pro nás tak pro naše mazlíčky, tedy i tebe. Postupem času se stále stupňuje tvoje zvědavost co se týká mé osoby a vztahu k ostatním, je zcela zřejmé, že jsem jistým způsobem privilegovaný, ale stále ti uniká proč a zeptat se zatím neodvažuješ. Všímáš si, že se stávám cílem většiny hovorů i pohledů okolo stolu, ty pohledy procházejí celým spektrem emocí od obdivu až po otevřené nepřátelství.  Jak po očku sleduješ moje reakce, tak navenek to vypadá, že si ničeho nevšímám, ale jsi si téměř stoprocentně jistá, že vše registruji a hodnotím. Občas si tě zkontroluji pohledem a bych se ujistil, že se chováš způsobně a ty si uvědomuješ že v duchu hodnotím i tvé reakce na okolí. Je pravdou že moje chování se trochu vymyká i všemu co jsi u mne doposud znala. Navíc začínáš ztrácet zábrany díky vínu které ti na můj pokyn nalévá Jean a navíc jídlo je vynikající i když lehké, pro tebe především čerstvá zelenina a nápaditě podávané kuřecí maso či ryba, když je chodů několik porce jsou takové, aby nehrozilo přejídání. U mě se po první sklence vína změní jak nápoje tak i oproti ostatním jídelníček. Zatímco jídelníček ostatních je většinou hodně podobný tomu co je servírováno tobě. Ví no po první sklence vyměním, za sklenku pálenky kterou přede mne postaví Jean ihned jak dopiji víno, je vidět že se informoval o mých zvycích, kterou po chvíli doplní stříbrný korbel tmavého piva. K jídlu se přede mnou objevuje především tmavé maso a pokud možno ve formě krvavých steaků. I když je to hodně těžké jídlo jím ale pořád střídmě, porce nejsou ani u mě nic velkého a pálenku jsem si dal jsem sklenku před jídlem, a i s pivem se trochu šetřím. Většina ostatních ale alkoholem rozhodně nešetří a začíná se to projevovat i na jejich chování k mazlíčkům, ale zatím se neděje nic co by tě vyloženě pobuřovalo.

Po ukončení večeře se společnost přesunula do kuřáckého salonku, kdy mezi hosty začali procházet servírovací stolky s cigaretami i nápoji a dalším občerstvením. V salonku se usadím do koženého Křesla které stojí v rohu u krbu druhé křeslo po mé levé ruce zůstává prozatím volné hraběnka se zatím věnuje i jiným hostům Jean se postaví za moje křeslo a  tobě ukážu na malý polštářek u mých nohou kde budeš klečet. Moc se ti sice nechce, ale když vidíš jak kurvičku která nech těla poslouchat její pán přehne přes koleno a začne jí vyplácet rákoskou radši poslechneš abys mne moc nerozzlobila, přeci jen si dobře pamatuješ bolest po švihnutí bičíkem a určitě si jí nechceš hned zopakovat. I když bičík je uklizen v apartmá, nevíš co by se stalo a nechceš pokoušet své štěstí. Naznačím Jeanovi aby mi nalil koňak a tebe se stroze zeptám „víno?“ okamžitě odpovíš „Ano můj pane, moc prosím.“. Pokynu Jeanovi, ale ve chvíli kdy vezme do ruky sklenici lehce zavrtím hlavou a Jean ti nalije víno do misky kterou postaví před tebe. Zatváříš se trochu vzpurně a než stačíš cokoli říci, přitáhnu si tě za obojek a pořádně tě plácnu přes zadeček. Zrudneš studem, když si uvědomíš že se k mám obrátila pozornost spousty lidí. Chceš něco říct,ale než se stačíš i jen nadechnout zarazím tě slovy: „mlč a pij!“  Když si všimneš jak se tvářím tak mě, celá rudá hanbou, se skloníš a všechny čtyři a napiješ se. Když se opět narovnáš tak, za odměnu, se v tobě rozvibruje vajíčko, vibrace se postupně stupňují a pak zase klesají, okamžitě cítíš jak ti vlhnou kalhotky a začínáš přerývaně dýchat, je ti jedno jestli se na tebe někdo dívá a nebo ne, nejradši by sis sjela rukama do klina a zabořila prsty do nadržené  kundičky a dovedla se k orgasmu a nebo ještě lépe kdybych to udělal já a klidně teď hned a před všemi, je ti to jedno, jen když se budeš moci udělat. Vajíčko tě přivádí do extáze a sama se snažíš dostat ruce ke svému klínu, ale brání ti v tom řetězy které ruce nepustí níž než k pasu. Já sám pozoruji tvé snažení pobaveným pohledem. Když se rozhodnu, že to stačilo prostě vajíčko vypnu a pomalu se k tobě nakloním, přejedu ti plochou dlaně přes bradavky, jemné tření látky tě vzruší i když jsi si myslela že už to více nejde, pak tě pohladím po zadečku a stisknu ho jak to máš ráda. Uvědomuješ si, že okolo nás jsou lidi, ale v tuhle chvíli je ti to jedno a spíš to jen umocňuje tvoje vzrušení. Pak ti rukou vjedu pod kalhotky a prst se zaboří do šťávou zmáčené štěrbinky, ale jen na chvíli, pak ruku vytáhnu a nechám si od tebe prst očistit jazykem a pusinkou. Celá situace tě vzrušuje a dráždí k nevydržení, potom ti urovnám kalhotky tak aby se pěkně zařízli do kundičky a o pět se v klidu opřu a napiji se koňaku. Uvědomuješ si, že naše hrátky nezůstali nepovšimnuty, ale nikdo se nechová že by to chtěl nějak komentovat a tak se radši znovu skloníš aby si se napila. Když se znovu narovnáš. Nechám tě postavit se zády ke mně. Odepnu ti řetězy od obojku i od pout na rukou, zezadu ti na oboje sponu, kterou mi podal Jean, a připnu ti k ní ruce za zády tak abys zápěstí měla mezi lopatkami. Navíc ti na ruce nad lokty nasadím kovové kruhy a spojím  je krátkým řetězem tak abys byla pořádně vypnutá a pak tě nechám znovu si kleknout. Napnutá jak struna klečíš vedle mého křesla, vzrušením skoro nemůžeš dýchat, pro tebe je úžasné být zcela v mojí moci. Kalhotky máš úplně mokré jak se zařezávají a čekáš co bude následovat. Nenechávám tě dlouho čekat a posílám si tě pro cigaretu, máš spoutané ruce, nevíš jak splníš můj příkaz, ale netroufáš si mi odporovat. Pomalu vstaneš a jdeš ke stolku s kuřáckými potřebami který během večeře klečel mezi mnou a hraběnkou. Už máš rozmyšleno jak můj úkol splníš a těšíš se na odměnu. Cigarety na podnose naštěstí nejsou v krabičkách tak ti nedělá problém sehnout se a rty jednu sebrat, pak už ti zbývá jen dojít ke svícnu zapálit cigaretu a poslušně mi jí donést. Vymyslela jsi to dobře, cigaretu sebereš poměrně snadno, ale ve chvíli když jí jdeš zapálit ke svícnu, se situace změní. Nějaký podnapilý pán, když ho míjíš tak tě uchopí za rameno, lekneš se a cigaretu pustíš ze rtů. „Teď budeš kouřit něco jiného děvko!“ křikne na tebe a snaží se tě donutit kleknout, bráníš se ale se svázanýma rukama nemáš moc šancí se ubránit. Než se mu podaří tě dostat na kolena jsem u vás. Udeřím ho do lokte a to hodonští tě pustit, lekne se a couvne. Stoupnu si mezi vás, chvíli to vypadá, že to takhle skončí a vše bude v pořádku, ale alkohol mu dodává kuráž. „ Nikdo mi nebude bránit v tom abych si užil s nějakou děvkou!“ štěkne na mě. „S nějakou ne, ale s mojí ano, nikdo nebude bez mého svolení sahat na můj majetek!“ Pronesu kovovým hlasem. „Se tě nebudu ptát, můžu si vzít co chci!“ Zaječí vysokým hlasem. „No když myslíš, tak to můžeš zkusit!“ pronesu s ironickým úsměškem. V tu chvíli se na mě vrhne, nestačíš ani sledovat co se děje. Lehce tě odstrčím stranou a sám o krok ustoupím stranou, proběhne kolem mě a  ve chvíli kdy mě míjí mu zasadím úder pěstí za ucho, setrvačností udělá ještě několik kroků než padne k zemi a už se nezvedne. „Cokoli co patří mě je jen moje a pokud by to chtěl někdo zpochybnit může pokračovat!“ Pronesu do ztichlého sálu. Nikdo už se k ničemu nemá tak si tě odvedu ke křeslu a dám ti od sebe napít koňaku na uklidněnou. Trochu tě to sice vyděsilo, ale moje reakce tě uklidnila. Dopiji koňak a propustím Jeana s tím, že už ho nebudu dnes potřebovat a ať se ráno postará o snídani do pokoje. Pak si připnu vodítko k tvému obojku a pomalu si tě odvedu ze ztichlého salonku. Cestou si všimneš, že se hraběnka pobaveně usmívá a pokyne mi hlavou, já její úklonu opakuji a odcházíme pryč.

Cestou do našich pokojů se vajíčko opět rozvibruje, kalhotky ti opět vlhnou a začínáš vzdychat, pouta drží ruce v sevření a ty bys moc potřebovala abych ti to udělal. V zápětí tě zatahuji do jednoho výklenku částečně skrytého za sloupem. Kolem sice občas někdo projde, ale tobě to nevadí chceš to a teď hned a je ti jedno kde. Sundám ti promáčené kalhotky, zmuchlám je a nacpu ti je do pusy místo roubíku, na jazyku ucítíš chuť svojí roztoužené kundičky a to tě šíleně vzruší. Ohnu tě přes stolek který tam stojí, rozepnu si poklopec a tvrdě do tebe zarazím svůj naběhlý ocas. Zakňouráš blahem, ale kalhotky v tvé pusince tlumí tvé vzdychy jak tvrdě přirážím a v kombinaci s vibracemi vajíčka tě ženu k orgasmu která se vzápětí dostaví s ohromnou intenzitou , celá se prohneš a kdybys neměla ucpanou pusu kalhotkami tak křičíš nahlas. Po prvním orgasmu nepřestávám a doženu tě ještě k druhému stejně intenzivnímu, ještě chvíli v tobě zůstanu a užívám si stahy tvé ztýrané kundičky a vibrace vajíčka. Pak ho z tebe vytáhnu a otočím tě do kleku nechávám se od tebe pěkně očistit jazykem, jednou rukou si tě držím za vlasy. Pak pomalu začínám přitahovat tvojí hlavu ke svému klínu, pěkně pomalu cítím jak se tvoje rty rozevírají a jazyk laská naběhlý úd a pomalu vnikám stále hlouběji do tvé lačně sající pusinky. Nepouštím tě a zajíždím tak hluboko jak to jen jde. Pak stejně pomalu odtahuji tvojí hlavu. Když se špičkou žaludu jen zlehka dotkám tvých rtů. Vajíčko v tobě začne vibrovat jako šílené, držím tě pevně za vlasy, protože se chceš vrhnou proti mému údu a dohnat mě co nejrychleji k orgasmu a konečně ochutnat moje semeno. Nepovolím a přidržím si tvojí hlavu i druhou rukou a pak pomalu začnu přirážet do tvé pusinky. Stále zrychluji a zarážím ho stále hlouběji a ve chvíli kdy cítím že už to nevydržím pustím tě a nechám tě dodělat mě, jen tě ještě upozorním, že máš všechno spolykat. I bez toho by si to udělala, miluješ chuť mého semene a po tom co se dělo mě nechceš zklamat. Pochvíli začínám stříkat a ty se snažíš všechno spolykat. Když se moc snažíš pár kapek ti zesne na bradě a dvě dokonce skončí až na košilce. Nechám tě dočistit můj ocas a pak tě zvednu, když vidím že jsi nesplnila úkol, trochu se zamračím, zapnu si kalhoty a kalhotky ti opět nacpu do pusy. „ Zlobila jsi, řekl jsem všechno spolykat a ty jsi ti nedodržela, musím tě potrestat!“ pronesu mrazivým hlasem. Tvoji odpověď spolehlivě zadusí kalhotky v pusince. „ Tak si to nedělej horší a pojď půjdeme se podívat mučírny, pěkně si to užijeme!“ pronesu s lehkým úsměvem na rtech a na vodítku si tě pomalu odvádím k našim pokojům. A ty za mnou kráčíš s hlavou plnou představ a trochu i obav, vstříc dalším zážitkům tohoto víkendu.        

IV.

Na vodítku si tě odvedu zpět do svého apartmá, po návratu tě nechám chvilku samotnou stát u stolu a na chvíli odejdu do ložnice. Přemýšlíš co s tebou bude a jak moc se na tebe zlobím potažmo jaký trest jsem si pro tebe připravil. Vrátím se jen v košili kabát jsem si odložil, trhnutím za vodítko tě přinutím kleknout, „Na kolena Děvko!“ pronesu hlasem ze kterého okamžitě poznáš, že se opravdu zlobím. Je ti jasné, že tvoje drobné neposlušnosti jsem ti netoleroval a všechno si pamatuji. Takže následující trestání určitě neskončí dvěma pruhy na zadečku, moc dobře víš že dokážu být rafinovanější. Okamžitě si klekneš a sklopíš zrak, nechceš mě ještě více rozzlobit. Uchopím tě jednou rukou za bradu a zvednu ti hlavu, okamžitě alespoň sklopíš oči a snažíš se být co nejpokornější kurvička. Z pusy ti vytáhnu zmuchlané kalhotky a znechuceně je odhodím na zem. „ Prosím Pane, já už budu hodná a všechno odčiním, udělám cokoli aby jste semnou byl spokojen.“ Začneš okamžitě prosit. „Ticho Děvko!“ rozkážu ti tvrdě. Nevýš jestli se opravdu tak zlobím a nebo jestli je to jen hra, podíváš se mi do očí a okamžitě pochopíš, že se zlobím a že ten pohled do očí nebyl ten nejlepší nápad. Nemám žádné kontaktní čočky které by zakrývaly můj skutečný pohled, ale ten je dost tvrdý i sám o sobě, je tak chladný až ti z toho přejede mráz po zádech a naskočí ti husí kůže. Tohle jsi se mnou ještě nezažila a začínáš mít opravdový strach, vidím ti to na očích. Uvědomuješ si, proti mě nemáš šanci  ani volná, natož s rukama zafixovanýma za zády, to jsi mi zcela vydána na milost. „Je vidět, že mírná výchova na tebe neúčinkuje, snažil jsem se být tolerantní, ale vidím že sis to nezasloužila. Použiji tedy tvrdší metody výchovy. Chceš přece být ta nejlepší Děvka pro svého Pána? Zeptám se tě sice mírně, ale kovový tón hlasu tě varuje před nějakými nepředloženostmi. „Ano Pane, prosím, chci pro Vás být ta nejlepší Děvka. Ale prosím chtěla bych …“ v zápětí tě plesknu přes tvář, není to sice silná rána, ale šokuje tě a očích e zalesknou slzičky strachu a ponížení. „ Ty nemáš co chtít, jsi tu jen pro moje pobavení! Utnu tvoji prosbu. „Ano můj Pane, prosím za odpuštění.“ Okamžitě se snažíš napravit svoji chybu. „ No přece jen z tebe asi něco bude.“ Ukončím rozhovor.  Trhnutí za vodítko tě opět postaví na nohy, pokorně klopíš zrak a snažíš se mi nedat příčinu k dalšímu rozzlobení se, předcházející situace v tobě vzbuzuje strach a cítíš zárovně i stud. Odtáhnu tě ke stolu a než se vzpamatuješ, vytáhnu z pouzdra nůž a přiložím ti ostří na krk, okamžitě ti naskočí husí kůže z doteku chladné oceli a zároveň tebou projede blesk vzrušení. Pomalu posunuji nůž po krku, až se tě dotýká pouze hrotem, to nebezpečí tě vzrušuje, ale zároveň máš strach. Pomalu přejíždím hrotem z krku až na rameno, tam prudkým trhnutím přeříznu ramínko košilky. Trhneš s sebou, v zápětí hrot nože pokračuje pomalu přes bradavku prsu až k pasu a celou dobu nůž páře košilku. Celá se třeseš vzrušením i strachem. Nůž pokračuje zpět přes druhý prsa a bradavku až na rameno, kde přeřízne i druhé ramínko. Rukou z tebe strhnu zbytky košilky a odhodím je na zem, nůž zasunu zpět do pouzdra a mezi prsty sevřu tvoje bradavky naběhlé vzrušením. Tentokrát se ani nenamáháš předstírat bolest a rovnou začneš sténat rozkoší. To se mi zase až tak nelíbí a stisknu je opravdu silně až vyjekneš bolestí, to mě uspokojí  a poodstoupím a bych si tě mohl prohlédnout. Pak se k tobě vrátím a přehnu tě na stůl, přinutí tě roztáhnout nohy abych měl volný přístup  ke kundičce i zadečku. Roztažené nohy ti, pomocí kožených řemenů připoutám k nohám stolu a pak už mi nic nebrání v tom abych ti prstem zajel do kundičky a zjistil, že jsi mne nezklamala a je pěkně horká a mokrá. „Dobře Kurvičko!“ pochválím tě a nechám si prst očistit pusinkou. Pak ti přejdu po zadečku a zastavím se prstem u tvé dírky. „ Ne  prosím Pane tohle ne, udělám cokoli, ale tohle prosím ne.“ Začneš okamžitě prosit, ale já mám v úmyslu něco jiného a tak jen syknu „Ticho a drž.“ Neodvážíš se protestovat, aby si mně nerozčílila ještě víc. Pomalu krouživými pohyby začínám dráždit tvůj análek, zatím jen na krajíčku, kňouráš, ale ucuknout se neodvážíš. Po chvilce, tvé trápení ukončím a přesunu pozornost opět ke tvé kundičce. Pěkně jí začnu dráždit dvěma prsty, pak přidám třetí. To u nevydržíš a začneš sténat vzrušením, pro tentokrát to neřeším a přidám další prst, cítím že se blíží tvé vyvrcholení a tak z roztažené kundy vytáhnu vibrační vajíčko a pak i celu ruku. „Snad sis nemyslela, že to budeš mít takhle jednoduché? Tohle je zatím jen příprava, trestání tě teprve čeká.“ Oznámím ti suše. Pak tě odvážu a odvedu do ložnice kde uvolním ruce a sundám náramky. Uleví se ti ale jen na chvíli, okamžitě ti přikážu se svléknout  a ta za chvilku přemnou stojíš nahá s rukama sepnutýma za hlavou, přesně tak jak ti určují pravidla která jsem ti poslal domů před odjezdem. Pak tě odvedu do koupelny, tentokrát jen ke sprše. „Nebudu se zahazovat s žádnou špinavou Děvkou, takže máš deset minut na to, aby si se dala do pořádku, počkám na tebe vedle, tak se neloudej.“ Přikážu ti a pak odejdu zpět do ložnice. Moc dobře si uvědomuješ, že deset minut bude sotva stačit, a tak na nic nečekáš, použiješ toaletu a rychle se osprchuješ, zvlášť důkladně se věnuješ kundičce a zadečku, abych opravdu neměl důvod se na tebe zlobit, Pak se jen rychle utřeš, odlíčíš se a upravíš vlasy zpět do culíku který přeci jen trochu utrpěl během našich předchozích hrátek.

Když se upravená vrátíš do ložnice, z mého pohledu, okamžitě poznáš, že jsi nestihla daný časový limit, abys mě ještě více nerozzlobila tak mi ohlásíš že můj rozkaz byl splněn a necháš se prohlédnout. Zběžně tě prohlédnu a pak ti začnu podávat oblečení které si máš vzít na sebe. Nejdřív dostaneš černé samodržící punčošky, pak jednoduché černé balerínky úplně bez podpatku. Jelikož už jsi z vysokých podpatků rozbolavělá je to pro tebe vítaná změna. Potom vezmu z postele smotek tenkého provázku a nechám tě rozkročit. Pak ale zavrtím hlavou „ještě bych na něco zapomněl“ pronesu polohlasem spíš pro sebe. Poodejdu ke stolku a ze zásuvky vyndám nové vajíčko, tentokrát je úplně jiné než na jaké jsi zvyklá. Je zhruba dvakrát větší a není kovové jak jsi byla zvyklá, naopak je celé černé jen občas je na něm umístěn stříbrný kovový proužek nebo hrbolek takže není úplně hladké.Zvědavě si ho prohlížíš a přemýšlíš, co asi tahle hračička umí. „Tohle vajíčko, pracuje trochu na jiném principu než klasické, místo klasického motorku, používá k dráždění přímo elektrický proud, který se dá regulovat podle potřeby tak aby tě buďto jemně dráždil a vzrušoval a nebo tě můžu trestat pomocí poměrně silných pulzů. Uvidíme podle toho jak se budeš chovat. Pro začátek pro tebe mám praktickou ukázku.“ Prohlásím klidně, jako kdybych ti předváděl nový model telefonu. Pak tě uchopím za vlasy a donutím tě kleknout si k mým nohám, zakloním ti hlavu a nechám tě vypláznout jazyk. Špičkou jazyka se dotkneš vajíčka, pak ti pustím vlasy a d ruky beru ovládání. Pak to pomalu začne nejprve to jed mírně brní jako když jsme dřív zkoušeli jak je nabytá baterka, pak se brnění stupňuje a začíná být hodně nepříjemné.Sice kňouráš ale cuknout se neodvažuješ, víš, že by to pak bylo ještě horší. Pak už se brnění stává nesnesitelným a ty už nevydržíš a cukneš. Okamžitě sklopíš hlavu a očekáváš trest. Vyvedu tě z míry, když se jen usměju a pochválím tě jak si pěkně držela,  si tě znovu přitáhnu a znovu tě nechám vypláznout jazyk a opět přiložím vajíčko na špičku tvého jazyka. Něco stisknu na ovladači v tu chvíli vyjekneš a prudce cukneš hlavou po drobném šoku. Okamžitě si uvědomíš, že tohle bylo varování, nechceš si ani představit co tohle udělalo ve tvé kundičce a  v duchu si umiňuješ, že mi nedáš žádnou záminku tohle na tebe použít. „ Jsem si jistý že budeš poslušná!“ Odpovím vědoucně a dalším příkazem tě nasměruji na postel, podle příkazu si lehneš na záda a uchopíš si nohy pod koleny, pořádně je roztáhneš tak abych měl dobrý přístup ke tvé kundě. Nejprve si jí pořádně roztáhnu rukou tak jak to mám rád, pěkně postupně nejdřív prsty a pak celou rukou, ve chvilce jsi zmáčená a vzdycháš vzrušením, v tu chvíli přestanu a do kundy ti nacpu studené vajíčko. Zalapáš po dechu a jsi na pokraji orgasmu, usmyslím si že si s tebou ještě trochu pohraju a ještě ti začnu dráždit kundičku prsty, dotýkat se zatím klidného vajíčka, a hladit jí. Pak mě napadne ještě něco a umáčeným ukazovákem začnu dráždit tvůj análek, kroutíš se a kňouráš svoje oblíbené „ne prosím tohle ne“ ,ale víc si netroufáš. Respekt z vajíčka ti přeci jen víc nedovolí. Na tvoje prosby neberu ohled a pomalu přitlačím a začnu zasouvat špičku ukazováčku do tvé dírky, pořád kňouráš. Tak se rozhodnu tě moc netrápit, prst zasunu tak na tři až čtyři centimetry hluboko, trošku tě s ním podráždím a pak přestanu. „ To by stačilo, ještě by ses mi udělala!“ ukončím tvé trápení a nechám tě opět vstát. Na momentík si odskočí omýt zmáčenou ruku a ve chvilce jsem zpět. Opět beru do ruky smotek provázku a začnu si tě vázat. Poslušně stojíš s rukama za hlavou a roztaženýma nohama.

Začíná to sice klasicky, nejprve velká smyčka kolem krku a řada uzlíků, je pravda že jsou za sebou v kratších rozestupech a je jich i více než jsi zvyklá, ale vůbec ti to nevadí spíše naopak, máš to ráda. Pak se provázek protáhne mezi nohama a správně se usadí i uzlíky na kundičce, tentokrát to však není jeden, ale hned několik které kromě klitorisu i zbytek kundičky a jeden se dokonce usadil i na tvé dírce. A pak pěkně mezi půlky a zpět dopředu. Pomalu začínám pokrývat tvé tělo smyčkami provázku a uzlíky, dávám si práci a jsem precizní, cítíš jak se s každou další smyčkou provázek zařezává hlouběji do té bělostné kůže, zanechává v ní otisk své struktury. Uzlíky tlačí na přesně vypočítaných místech ne jen na kundičce ale i na zbytku těla. Když skončím té tělo je pokryto dokonalým ornamentem, stažené v pase, pevně sešněrovaná kundička, prsa máš sešněrována jako ještě nikdy a ve třech soustředných kruzích na ně tlačí uzlíky ale tak aby bradavky byly volně přístupné pro další dráždění. Díky tvému vzrušení jsou také vztyčené a přímo vybízejí k polaskání či potrápení. Chvilku si prohlížím svoje dílo, nechávám tě různě otáčet a procházet se, líbí se mi pozorovat tě, jak se provázky zařezávají a vzrušují tě. Snažíš se na sobě nedat nic znát, ale prozrazují tě tvoje oči, plane v nich dosud neukojený žár chtíče. Lehce se usmívám, všimneš i toho a začínáš se i trochu předvádět v naději , že pozapomenu na tvé prohřešky a nakonec tě do mučírny neodvedu, zpočátku se ti ta představa sice zamlouvala, ale přeci jen vývoj situace nasvědčoval tomu, že bys byla opravdu potrestána a z toho máš strach. A opět si umiňuješ, že vyplníš každé moje přání jen abych se na tebe nezlobil. Po chvilce si tě pokynem přivolám k sobě a rukou ti sjedu mezi nohy, prstem nejedu po provázcích, jsou nádherně zmáčené. Pak si prst nechám očistit pusou a lehce tě plesknu po zadečku. „Tak kurvičko budeme pokračovat dále, sem s tebou sice spokojen, ale nemůžu tě nechat nepotrestanou, mohla bys mi zvlčet. Ale neboj s bych byl spravedlivý tak ti tresty zmírním.“ „Děkuji Pane, jsem si vědoma vaší laskavosti a toho, že musím být potrestána abych byla tou nejlepší děvkou.“ Okamžitě odpovíš, ale je v tobě malá dušička. „ Dobrá, pojď tedy za mnou!“ Prohlásím a připnu ti k obojku vodítko.

Odvedu si tě zpět do pracovny a dál ke dveřím které jsem ještě nevyužili. Když otevřu obyčejné dveře z časem zčernalých prken a z tmavé chodby za nimi zavane chlad naskočí ti po celém těle husí kůže, zauvažuješ jestli by nebylo lepší pokusit se mě uprosit k tomu abych s tebou zůstal radši v pracovně a trestal tě radši tam. Než ale stačíš něco říci tak tě zatáhnu do chodby a dveře za námi s třesknutím zapadnou. Šidba je obyčejná v kamenná a v nepravidelných intervalech jí osvětlují čadící louče. Asi po padesáti metrech začíná neosvětlené schodiště, z poslední ho držáku vezmu prskající pochodeň a vedu tě několik pater dolů do podzemí hradu. Schodiště končí v široké chodbě která je osvětlena pouze narudlým světlem z nepravidelně rozmístěných košů se žhavím uhlím. V nepravidelných rozestupech jsou v obou stěnách zasazené těžké dveře pouze s malou zamřížované špehýrky. Naše kroky se rozléhají chodbou jak tě vedu hned k prvním dveřím po pravé ruce, které se zaskřípěním otevřu a vtáhnu tě do malé cely o rozměrech tak dva na tři metry, je prázdná až na malou poličku na stěně na které je pár předmětů které, v mihotavém světle louče, nedokážeš identifikovat. Dalším vybavením je prosté „téčko“ z kovových tyčí o průměru asi deset centimetrů. Horní rameno je asi jeden metr dlouhé. Rychle se rozhlédneš a začneš se chvět po celém těle, není to jen vzrušením ale i strachem z věcí příštích. Moc se nezdržuji a zasadím louč do kruhu ve stěně a odvedu tě k „téčku“ postavíš se zády k němu a čelem ke dveřím. Nechám tě rozkročit se a použiji okovy které jsou připraveny a zacvaknu ti je kolem kotníků, nejsou to takové lehké kroužky na které jsi byla zvyklá, ale klasické masivní kované okovy. Následně vezmu z poličky smotek silnějšího provazu. „Téčko“ nastavím tak aby si ho měla těsně pod lopatky. Přetáhnu ti přes něj ruce a svážu ti zápěstí provazem, kterým tě následně ještě přivážu v pase, dál ho ještě protáhnu přes tvojí kundu a zpět k tyči. Zakňouráš když ho pořádně utáhnu. Ještě z poličky vezmu roubík ve tvaru malého tlustého penisu z černé gumy a přikážu ti otevřít pusu, moc se ti nechce, ale když ucítíš varovné brnění v kundě, okamžitě se přestaneš bránit. Pevně utáhnu řemínek a roubík se usadí v tvé puse, jako poslední věc vezmu z poličky skřipce na bradavky spojené řetízkem, při jejich spatření začneš kroutit hlavou a křičet do roubíku, ale víc dělat nemůžeš, na to jsi svázaná moc důkladně. Chvíli se kochám tím jak se marně snažíš a pak ti skřipce připnu. Roubík spolehlivě tlumí tvůj křik a i kdyby ne tak tady by mu stejně nikdo nevěnoval pozornost. Když se trochu uklidníš tak se na své dílo podívám, „tak a takhle si tu počkáš na svůj trest.“ Oznámím ti chladně. Při odchodu ještě trochu zatahám za řetízek od skřipců a pak vezmu louč do ruky a odejdu.

            Jen co za mnou zapadnou dveře a světlo louče začne ve špehýrce slábnout přepadne tě pocit nekontrolovatelné paniky a strachu, začneš se kroutit v marné snaze osvobodit se z pout. Křičíš ale roubík spolehlivě plní svoji funkci a navíc tvé pohyby rozhoupou řetízek na tvých bradavkách což zvyšuje bolest kterou ti skřipce působí. Po chvíli marných pokusů o osvobození se vzdáš a rezignovaně čekáš co bude dál. Uvnitř cely je skoro tma rušená jen narudlým přítmím pronikajícím špehýrkou z chodby. Ticho ruší pouze tvůj přerývavý dech, netušíš jak dlouho tě takhle nechám a navíc tvůj marný boj ještě hlouběji zařízl provazy do tvé kundy a k bolesti v bradavkách se přidává i pálivá bolest kundičky. Nevíš jak dlouho tě takhle nechávám čekat, připadá ti to jako věčnost i když je to třeba jen pár minut, další boj s provazy si ale netroufáš aby se ještě více neutáhly, ale občas se pokoušíš křičet, doufáš že jsem někde v doslechu a upoutáš tak moji pozornost a já si pro tebe přijdu. Po několika dalších mučivých minutách které ti připadají jako celá věčnost slyšíš jak se otevírají velké dveře které uzavírají konec chodby a kam jsem podle zvuku odešel, ale pořád je ticho neslyšíš žádné kroky, nic. Najedenou tě přepadne nevysvětlitelný strach a stáhne ti hrdlo. Ozve se chrčivý dech který určitě nemůže být můj a pak i kroky, strach se ti chce skoro brečet, roubík tě dusí a sliny které nezvládáš polykat ti kapou z brady na prsa. Navíc při každém kroku se rozbrní vajíčko ve tvé kundě a jak jsou kroky hlasitější tak i brnění nabývá na intenzitě. Pak se kroky zastaví přede dveřmi tvé cely a temný stín zakryje i zbytek světla co pronikalo z chodby slyšíš divný hrčivý dech, ale nic nevidíš, pak se dveře pomalu jakoby samy od sebe otevřou a odhalí postavu v zahalenou v dlouhém černém plášti s nasazenou kápí. Modlíš se abych to byl já v nějaké masce, ale jistá si nejsi.

I v pološeru vidíš svůj dosraz na vyleštěné masce, nakloním se k tobě a nechám tě nahlédnout do svých očí. Uleví se ti, když si uvědomíš že jsem to já, ale to co v nich vidíš tě vzruší a vyděsí zároveň. Výjmečně nemám čočky, ale moje oči změnili barvu z obvyklé hnědé na ocelově šedou. Zatím jsi to nezažila, ale víš že to zančí že se moc zlobím. Když odložím plášť  jen přes roubík zalapáš po dechu, kožené kalhoty a ocelí okované boty, doplňuje pásek s upířími zuby v místech přezky. Dále pak latexový top bez rukávů kerý vypadá jako druhá kůže, to dopalněné ocelovou maskou kryjící spoddní polovinu obličeje by tě ještě tak nevyděsilo ale ruce to je to z čeho jde strach, pravá ruka je pokrytá skoro k lokti tekutým latxem tak že to vypadá jako by byla pokryta černou kůží s jemným vzorkem šupin, to by ještě nebylo to nejhorší. Levačka vypradá jako ruka démona z tvých nejhorších snů, od ramne níž je pokryta latexem a rukavicí ze které na předloktí vystupují ostré ostny a prsty jsou ukončeny ocelovými spáry která jsou už od pohledu ostré jako břitva. Pomalu jsi se dostal do stavu kdy nedokážeš odlišovat masku od skutečnosti. Strach se mísí se vzrušením a vytváři koktejl který tě uvádí do extáze, mezi nohama jsi mokrá a tvoje šťáva ti stéká i po stehnech. Pomalu pozvednu pravou ruku a dotknu se amuletuna krku, v tu chvíli se vajíčko v tvý kundě probere k životu a začne vysílat pulzy které tě pomalu vedou přes harnici vzrušení až k orgasmu. Vzpínáš se v poutech a snažíš se křičet, ale roubík ti v tom spolehlivě brání. Jen se zvštšuje mokrá skvrna na tvém hrudníku, jak ti na něj kapou sliny. Když už si myslíš že tě konečně nechám „udělat se“ tak se dotknu amuletu a kunda se ti stáhne v bolestivé křeči jak se dráždění změní v prudký elektrický vvýboj, který náhle ustane. Pomalu zakroutím hlavou, neporonesu ale ani slovo, pak přejdu k tobě a levou rukou rozervu provazy které tě poutají, odpadnou jako kdyby byli z papíru, lusknutí prsty a odpadnou i okovy co máš kolem kotníků. Všechno sice může mít vysvětlení v technologii ale ve tvém stavu si nejsi schopná cokoli dát dohromady. Stojíš stále bez pohnutí a bojíš se cokoli udělat aby sji mne ještě víc nerozzlobila. Pomalu ti začnu drápem na ukazováčku přejíždět po těle, kudy projede se páře látka a zůstávaá po něm tenký pálivý škrábanec po chvíli už jsi skoro nahá a zazní rozkaz „ SHOĎ TY ZBYTKY!“. Okamžitě ze sebe shodíš všechno oblečení včetně bot a zůstanejš jen s roubíkem obojkem a skřipci na bradavkách. Strachy ani nedokážeš stát v klidu a třeseš se. Uchopím do ruky řetízek od skřipců na bradavkách a táhnu tě za něj ke dveřím a dál chodbou, poslušně za mou cupitáš a snažíš se moc nenapínat řetízek. Odvedu tě k dalším dveřím a dál az ně do malého sálu osvětleného loučemi. V policích okolo stěn jsou různé pomůcky, ale nemáš moc času na rozhlížení, protože tě vedu k pranýři uprostřed místnosti „TADY TĚ NAUČÍM POSLOUCHAT!“ oznámím ti hlasem změněným maskou. V tu chvíli si uvědomíš že uděláš všechnno aby jsi mě potěšila. Odvedu tě k pranýři a přinutím tě sklonit hlavu a ruce ti vsunu do výřezů načež zavřu a zajistím kládu, na řetízek od baradavek ti přicvaknu závaží, bolest tě přinutí kňučet do roubíku, ale navypadám že bych chtěl přestat. Roztažené nohy ti zajistím pomocí okovů a přejdu pomalu k tvé hlavě naléhavě ke me zvdeneš oči. Už si moc přeješ aby to skončilo, napětí před orgasmem a strach si na tobě už začínaji vybírat svojí daň. Pomalu ti začnu prsty „normální“ ruky stírat sliny na bradě a tobě pomalu dochází co tě čeká, začneš se vzpírat v poutech, ale není ti to nic platné, pomalu přejduk tvému zadečku, drápy se ti lehce zaryjí do kůže kal ti roztáhnu půlky od sebe, snažíš se křičet ale odpovědí je ti pouze můj smích. A pak ti nasliněný prst začne pomalu kroužit kolem análku a najednou nekopromisně, i přes tvůj odpor, zajede dovnitř a pak ven a zanovu  a znbovu, už nemáš sílu se bránit a navíc tě to začíná i vzrušovat. Tluměně vykřikneš, když se z jednoho prstíku stanou dva a pak tři, do tšď si takoví roztahování zadečku nazažila, bolí to i vzrušuje. Pak najednou přestanu a ty ucítíš jak se ti do zadečku cpe můj ztopořený čurák, snažíš se spolupracovat a já pomalu začínám přirážet, křičíš do roubíku už spíš rozkoší než bolestí, navíc vajíčko v tvojí kunndě začne vibrovat jako šílené a žene tě od orgasmu k orgasmu a celou doubu tě navíc šukám do prdelky. Najdenou přestanu drápy ti strhnou roubík a narvu ti ocas do pusy. Dvakrát přirazím až do krku a začnu stříkat, polykáš jak o život a ani kapka ti ne ukápne a pak to najednou přijde, vzedme se v tobě šílený orgasmus zachvějěš se v křeči a najednou všechno zčerná jako poslední než jsi omdlela so pamatuješ jak z tvé ztýrané kundičky vastříkla proudem šťáva. A pak všechno zmizí v temnotě.

V.

Probudíš se s a pomalu si uvědomuješ co se s tebou stalo, ležíš mi schoulená u nohou v posteli v našem apartmá. Při představě včerejší noci si sama sobě slibuješ, že už mi nezadáš sebemenší důvod k nespokojenosti. Pobolívá tě celé tělo a zvláště kundička a zadeček jsou hodně citlivé, stejně jako tvoje ztýrané bradavky. Chtěla by si se natáhnout, ale víš že by mě to mohlo rozzlobit podle pravidel mi musíš spát u nohou hlava může být maximálně v úrovni mého pasu. Naštěstí je postel dost velká ale i tak je to nepohodlné.Mezi závěsy pomalu proniká světlo nového dne já stále v klidu ležím na zádech a oddychuji v poklidném spánku. Přikrytý jsem jen do pasu, prohlížíš si moje tetované ruce a představuješ si jak umí sevřít a hladit. Opět se tě zmocňuje vzrušení z toho co tě ještě čeká, ale bojíš se jen pohnout, abys mne neprobudila a nevysloužila si další potrestání. Nemáš na sobě nic a celé tělo tě začíná svrbět potlačovanou touhou, chtěla by ses mne dotýkat a nebo alespoň sebe, ale strach z trestu je zatím silnější než chtíč. Ale přeci jen začneš přemýšlet o tom jak si sjedeš oparně rukou mezi nohy a alespoň jedním prstíkem si protáhneš čárku a zastavíš se na hrášku a podráždíš se. Já spím a tak  se přeci nic nedozvím, myšlenky se pomalu stává realitou a pomalu suneš ruku po těle až na svojí nadrženou kundičku a opatrně se začneš vzrušovat a stále víc, tak nepostřehneš změnu v rytmu mého dechu. To že jsem vzhůru si uvědomíš až když tě rukou chytím za vlasy. Lekneš se, ale z mé poznámky „a já nic?“ pochopíš, že mám dobrou náladu a trest možná ni nebude následovat a tak se necháš, za vlasy, táhnout k mému ztopořenému přirození a ihned si ho celé vezmeš do pusy a pořádně začneš kouřit, jelikož nic nenamítám tak si dál protahuješ svojí zmáčenou kundičku. Držím tě za vlasy a ty s i ho poslušně rveš až do krku a za chvilku máš pusu plnou horkého semene které spolykáš a dáváš si dobrý pozor aby ti neukápla ani kapka. Pustím tvojí hlavičku a pozoruji tě jak se svíjíš v křeči orgasmu který jsi si sama způsobila. Na chvíli se zarazíš, ale já nereaguji jak podrážděně. Jen tě lehce plácnu po zadečku „ hodná kurvička“ pochválím tvou snahu. Pak vstanu a odcházím do koupelny, rychle se ke mně přidáš, abys mi mohla být kdykoli k ruce ať už na umytí zad a nebo na sex či cokoli co by mne mohlo napadnout. Rychle se osprchuji a od tebe si pouze nechám umýt záda, pak ti pouze přikážu ať se sama umyješ a pak odejdu. Rychle se o sebe postaráš a pospícháš za mnou, očekávám tě v pracovně u prostřeného stolu pokynu ti aby si se posadila, mám a sobě černý hedvábný župan se červeným lemem a vyšitými draky. Ty máš pouze kovový obojek, matně si vzpomeneš na klíč od něj ležící na kuchyňské lince u tebe doma. Najednou tě napadne, že je strašně daleko jak v kilometrech a tak  čase. Během snídaně do pracovny vstoupí komoří tobě nevěnuje ani pohled a tobě už ani nepřijde divné, že tu před ním sedíš u snídaně úplně nahá. S úklonou mi předá dopis v zapečetěné obálce. Po jejím otevření mi na tváři zahraje úsměv „ už jsem si myslel, že tu jsem úplně zbytečně.“ Pronesu napůl pro sebe, potom napíšu rychle odpověď. Jen mimochodem si všimneš toho že píšu klasickým brkem, pak odpověď vložím d obálky a zapečetím ji voskem s otiskem sedmihranného prstenu který stále nosím. Je to pro tebe nezvyklé, protože prsteny většinou odkládám a nosím je jen ven. Komorník s úklonu odejde a mi se můžeme v klid věnovat započaté snídani. „ Po jídle si vyrazíme na lov, budeš mi dělat doprovod tak se chovej slušně a neudělej mi ostudu.“ Oznámím ti stroze, „ano Pane vynasnažím se,“ špitneš a sklopíš oči. Vůbec sice netušíš co se bude dít, ale jsi připravena udělat cokoli abych byl spokojen a neodvedl si tě k potrestání dolů do mučírny. Po snídani jdeme do ložnice, nejprve pomůžeš s oblékáním mě. Stále tě nepřestává udivovat oblečení které se nachází ve skříních a evidentně bylo nachystáno dávno před naším příjezdem. Obléknu si světle hnědé kalhoty z tenké kůže a vysoké šněrovací boty lemované kožešinou...

pokračování příště....